Warp gondola

Z encyklopedie Star Treku

Warp gondola je součást warp pohonu hvězdných lodí. Jedná se o klíčovou součást celé lodě umožňující její pohyb warpem. Je nejčastěji válcovitého tvaru. Hlavní součástí warp gondol jsou warp cívky. Gondoly oddělené od lodi velkými pylony mají tu výhodu, že nevadí záření, které by bylo nebezpečného lidskému organismu a jeho odstínění v případě umístění cívek uvnitř lodi by bylo technicky a energeticky náročnější, proto se často používá tento druh konstrukce lodí.

V gondolách jsou uloženy warp cívky. Gondola je nezbytná součást letu warpem. Cívky vytvoří kolem lodi subprostorové pole, které způsobí deformaci prostoru, která plavidlu umožní pohyb rychlejší než světlo (ENT: "Cold Front").

Lety warpem se datují již od dob, kdy Zefram Cochrane vytvořil originální warpové gondoly a následně jej vyzkoušel ve vesmíru se svou lodí Phoenix.

Na federačních lodích 24. století jsou warp cívky napájeny plazmovými potrubími, v kterých proudí plazma vytvořená warp jádrem. V přední části gondol se nacházejí Bussardovy kolektory, které sbírají vodík. Uvnitř gondoly se nachází malé operační středisko, do kterého se lze dostat pomocí Jefferiesových průlezů (TNG: "Eye of the Beholder"). Na palubě prototypu třídy NX z 22. století se nacházel dlouhý spojovací můstek, který překlenul vzdálenost každé gondoly. V nouzových situacích působil jako kryt pro posádku proti jistým druhům záření jako bylo třeba záření z neutronových bouří (ENT: "The Catwalk", "The Crossing").

Mnoho lodí federace Federace používá dvě gondoly umístěné po stranách lodi, ale některé třídy mají jiný počet gondol, například třída Constellation má gondoly čtyři.